Notice: Undefined variable: uvodemactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 76

Notice: Undefined variable: knihyactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 77

Notice: Undefined variable: ruzneactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 78

Notice: Undefined variable: dejepravaactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 79

Notice: Undefined variable: sboractive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 81

Notice: Undefined variable: mapaactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 84
Nesebrané spisy M. Janeby — Kázání

Přeskoč menu a přejdi přímo na text

Nesebrané spisy M. Janeby – Kázání


Úvodem Knihy Různé Kázání Sbor Mapa webu



Notice: Undefined variable: zpatky in /www/sites/0/site400/public_html/texty.include/main.kazani.php on line 9

Notice: Undefined variable: tam in /www/sites/0/site400/public_html/texty.include/main.kazani.php on line 10

Kázání



Notice: Undefined variable: nadpis_kazani in /www/sites/0/site400/public_html/texty.include/kazani/kazani.J07_37-39.php on line 2

Jan 7,37–39
Svatodušní

Text: Jan 7,37–39
Čtení: Izaiáš 55,1–5, Skutky 2,1–13
Osnova
  1. Kontext. Pozadí slov JK. Letnice. Svátek stánků. nastolování krále. Vylévání vody před oltářem.
  2. Slavnost. Tradice. Zvyk. Konvence. Působivé, správné, zvykové. JK: Nový duch, volá k sobě. Ne obřad, forma, ale nová náplň. Staré, možná vyčichlé formy, symboly. Narušení proudu bohoslužeb. JK volá k sobě. Naplňuje se zaslíbení Písma.
  3. Nabídka, ne nátlak. Žízeň. Vyprahlost. Hledání plnosti života. Kdo přichází ? Jen ten, kdo má žízeň. Po pravém a plném životě touží málo lidí. většina se uspokojí formou, vnějškem.
  4. Klást jinak otázku: Proč lidé zůstávají u JK. Proč zůstáváme my. Hledající lidé. uvědomit si, co nabízí JK, církev nám. Kdo uvěřil, má něco navíc. Proudy živé vody poplynou z jeho nitra. Živá voda, pramenitá, občerstvující. Obohacení života. Suchá krajina. přiléhavý obraz. Té vody bude nadbytek. Služba jiným.
  5. Vody z nitra. Nejen pár kapek. Nejen splněná povinnost, aby se neřeklo. Přehršel, dostatek, nadbytek, všem. Überfluss. Duch svatý. Nový život. Duch lásky a služby. Všem, pro všechny.
  6. Závěr. Co dělat. text. Kdo žízní, prahne po životě. Ať jde k JK. Pozvání i pro nás. Pracovat na sobě. Hledajícílidé. Toužící. Pokud nám záleží na novém, plném životě.
Poznámky
  1. Ezechiel 37. Kosti suché. Obživení. Jan 6,66-69. pane, ke komu půjdeme. Slova života věčného máš. My jsme uvěřili a poznali, kdo je JK. Dílo Ducha svatého: Tvoří a udržuje církev. Obnovuje. Obživuje. Boží dilo. Šíří se po světě. Káže se. Hlásání evangelia.
  2. Suspirium: Ne silou a mocí, ale duchem mým, praví Hospodin zástupů. Zachariáš.
  3. Izaiáš 55. Zadarmo. Snižování cen. Pro chudé. Nikdo nechce ani zadarmo. JK dává. My: obtěžovat se, přijít, natáhnout ruku, vzít.
  4. Protivníci JK. Neměli to lehké. Už už se zdálo, že nabývají vrch, ale najednou JK udělaL něco překvapujícího, co zhatilo jejich plány a ambice.
  5. Vylévání vody: znamení nového života. Staré obřady z doby královské. Podnícení naděje. Izrael už dávno neměl krále. Pohled upřený k Mesiáši. Málokdo si ale všiml JK.
  6. JK si troufá zasáhnout do významné slavnosti. Po staletí neměnný rituál. JK na sebe strhl pozornost. Něco takového si může dovolit jen Mesiáš. Něco obdobného učinil prorok Amos v Bethel. I on zasáhl do průběhu slavností díkůvzdání. Amos vyzvedl sociální důrazy Boží vůle.
  7. JK je pro Židy jako Mesiáš málo. Vlastní představy o Mesiáši. Nechtějí se vzdát svých představ.
  8. Dnes. Lidé mohou mít JK na dosah ruky. Láska. SB. Milosrdenství. Přesto mnozí nepřijmou. Mnohým je málo.
  9. JK nabízí. Utišení žízně po pravém životě.
  10. Narušen průběh slavnosti. Vše nachystáno k perfektní slavnosti. Shromáždění radosti. Moc. Síla. Naděje.
  11. JK volá od obřadu k sobě. Narušení staré tradice. Narušení živé víry mnohých. Zhatil slavnost.
    Poznámka: kdyby zasáhl JK do našich bohoslužeb. Tesař z Nazaretu si dovoluje moc.
  12. Skutečný význam všech slavností a oslav. Lidé jsou zvyklí dělatpodle tradice to či ono. Veselí, hrdí, že tomohou dělat.
  13. Velké církevní slavnosti,oslavy, velké církevní svátky. Oficielní a slavnostní proslovy. Koncertní hudba a krásné zpěvy pěveckých sborů. Když už nemáme svoje, tak si půjčíme třeba z necírkevního prostředí. Umělecký opar se pak velebně vznáší sice ne vždy k trůnu Nejvyššího, ale v každém případě do výšin chrámové klenby. Jaký je z toho užitek pro jednotlivce i pro budování sborů? Radost opravdová, předstíraná, povinná. Opravdovost či splnění náboženské či církevnické povinnosti. mnohdy to ani nelze zjistit. Ptát se ale pro sebe, sebe.
  14. JK vystupuje proti formálnosti a zvykovosti. Odmítá důraz na vnější projev. Nabízí vnitřní prožitek. Pravá náplň deklamovaných slov. Opravdová víra. Staré, možná vyčichlé kdysi dobré symboly. Kdysi živé. Dnes už zkostnatělé.
  15. Mesiáš konečně přišel. Po čem toužili otcové, to se naplňuje. Plnostt, radost a trvalost pravého života.
  16. Pozvání, ne nucení. Pro toho, kdo má zájem. Žízeň po pravém a plném životě. Vyprahlý, hledající.
  17. Proč přicházejí jen někteří. Přicházejí jen ti, kdo mají žízeň. Zdraví přece nechodí k lékaři.
    1. Povrchnost, plytkost života. Mnohým to stačí. Mnozí ani nepociťují nějakou povrchnost či vykořeněnost.
    2. Izrael v Egyptě. Neslyšeli Mojžíše pro službu přetěžkou a trápení ducha. Dnes: únava. Apatie. Nápory života. Neschopnost povznést se k něčemu duchovně vyššímu. Povznést mysl vzhůru k Bohu, aspoň se slovy vděčnosti za život.
  18. Klást otázku obráceně: Proč někteří přicházejí. Co je přitahuje. Jak bychom to vyjádř¨ili my? Naděje pro církev : má co nabídnout. Zvěst evangelia.
  19. Kdo věří ve mne, proudy živé vody. Ovoce víry. Bohaté vody. Pro sebe. Zbude hojně i pro druhé. Zaslíbení Abrahamovi: Požehnám ti a budeš požehnáním.
  20. Vody poplynou. Ne jen pár kapek. Ne jen splněná povinnost účasti na slavnostních bohoslužbách. Proud lásky, milosrdenství.
  21. duch svatý působí proměnu. Nelze ale obejít JK. Živý, vzkříšený JK. cíl cesty JK: KB.
  22. Slavnost stánků v průběhu tisíciletí. Vzpomínka na putování pouští. Nostalgická reminiscence na nomádský způsob života. Usazení rádi vzpomínají na prostotu života. Nastolovací slavnosti. Nový rok na podzim, rovnodenost. Co Bůh zaslibuje. Zaslíbená země, lepší život. Letnice. První úroda. Nastolování krále. Očekávání od nového monarchy z Boží milosti. Obměna důrazů, akcentů v průběhu staletí. Nový nebo staronový monarcha rozhazoval plnými hrstěmi přehršle dřívějších slibů.
  23. Týdenní slavnost. Intenzivnější náboženský život. Jako náš kurz. bohoslužby, přednášky, rozhovory. Setkání se známými. Turistika. Vyřízení obchodních záležitostí. Stánky. POuť.
  24. Obměna důrazů v průběhu staletí. Symboly. Náznaky. Vyjádření.
  25. Živá voda. Suchá krajina. Oběť. Nedostatek vody. Očekávání od Boha. Na poušti. Pramenitá, tekoucí voda. Nový život. Síla od Boha. Co Bůh nabízí a dává.
  26. Obřad. Dobrý. Mnoho vyjadřoval. Mnoho řekl. Vyčichlost. Vyprchal duch. Stereotyp. My. Každý stereotyp zabředne do monotonnosti. Proč? Kam ale jinam než do kostela? Všecky zbožné skupinky nakonec nastolí jakousi liturgii. Naše bohoslužby jsou liturgicky dobré, pečlivě propracované. Cítíme: něco však chybí. Víme to. Neuspokojenost. Trápí nás to. Obřad má zdůraznit ducha. Duch má prodchnout obřad. Když duch chybí, obřad ho nenahradí. Ale může leccos připomenout, připamatovat. Ducha nečekáme mimo obřady, bohoslužby, mimo církev, mimo společenství církve. Dobře, že tam lidé byli. Příležitost setkat se s JK. Přišel tam JK. V něm vstupuje nový duch do zaběhnutých liturgických stereotypů. Chodit na bohoslužby. Výraz toho, že něco hledáme. Toužíme po něčem. Čekáme něco . Neuspokojenost s tím, jak žijeme. První krok: Nebýt spokojen. Ale je to jen první krok. Je třeba dál hledat. Nebýt spokojen ani se svou první nespokojeností. Postoupit dál.
  27. Letos. Předposlední rok tisíciletí. Svatodušní svátky. Co nám povědí. Nový duch. Objevit starého JK. Vrátit se k němu. Starý Ježíš je vždycky nový. bohatství důrazů.
  28. Amos. Bethel. Narušuje obřady. Prorokuje na volné prostoře, snad ne přímo v rámci bohoslužebné liturgie.
  29. tehdy: davy při bohoslužbách. Dnes jen hloučky. Tehdy při obřadech společensky vlivní. Dnes okrajoví ve společnosti, staří, důchodci.
  30. Doklad Ducha svatého. Ovoce Ducha, víry v praxi života. Člověk je tím plný. Ne řeči, ale služba. Skutky. Kdo uvěří a přijde k JK. Něco člověk musí udělat. Chtít. přijít.
  31. Kde je JK přítomen. Dva nebo tři se sejdou. Kostel. Společenství církve. Obrácená otázka nespokojencům s kostelem: Kde jinde hledat JK.

Předchozí kázání

Následující kázání


náhled fotografie kostela v Jablůnce

Kostel ČCE v Jablůnce


miroslav.janeba@email.cz
pocitadlo.netway.cz