Notice: Undefined variable: uvodemactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 76

Notice: Undefined variable: ruzneactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 78

Notice: Undefined variable: dejepravaactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 79

Notice: Undefined variable: kazaniactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 80

Notice: Undefined variable: sboractive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 81

Notice: Undefined variable: mapaactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 84
Nesebrané spisy M. Janeby — Knihy

Přeskoč menu a přejdi přímo na text

Nesebrané spisy M. Janeby – Knihy


Úvodem Knihy Různé Kázání Sbor Mapa webu


Knihy


Kniha o naději (Naděje pro naději)
březen 2002

5) Job. Utrpení. Nemoc.

Doporučená četba: Jobova kniha. Aspoň kapitola 1 a 2 a 42.

Aktivita.
Práce. Zisk z toho. Pokud k tomu ale člověk má podmínky a příležitost.
Boží láska.
  1. Hospodin: Miluji vás. Záleží mi na vás. Nejsem od tebe (Izraeli, člověče) odvrácen.
  2. Snadněji se tomu věří, když se člověku dobře daří. Když je na výsluní života. to se to pak ochotně a dobře říká. Nemusí se o tom tolik ani přemýšlet. Žalmista pak radostně vyznává Boží péči a ochranu.
  3. Jsou i smutné žalmy. Zápas o pochopení Boží lásky a přízně.
  4. V čem a jak nás Bůh miluje? Jak to poznáme?
    1. Když se člověku dobře daří, tak není závažnější problém. Otázky se nadmíru nekladou a neřeší. Proč také? Povrchně plytká odpověď každému přesvědčivě stačí a postačí.
    2. Když je člověk v tísni. Pak jsou otázky podstatně naléhavější a důraznější. Otázky vznikají i ve věřícím srdci. V každém z nás je kus Joba. I jeho otázky jsou v nás. Moderní člověk. Kvalt. Často sám.
  5. Hospodin praví: Miluji vás. Nejen ve dnech radostných.
    1. Stále zůstává již položená otázka: Jak to poznáme?
    2. Ku podivu, tato otázka je ostře, vyostřeně položena v poslední knize SZ. Odpověď je za hranicemi SZ. Směr: NZ.
    3. SZ. Boží vedení. Po všem Božím vedení se končí základní otázkou.
  6. Jan 3,16. Oběť JK na kříži. Izaiáš 53. Nemoci naše na sebe vzal. Odpuštění hříchů. Existenciální oblast. Výhled do KB. Síla k životu. Nejsme sami.
    Poznámka: Jaksi příliš individuální, pokud nebude člověk cítit, že za touto silou od Boha jsou i milující, pomáhající, solidární a sloužící spolubratří.
  7. Stále zůstává praktická otázka pro člověka: Jak nás Bůh miluje i po NZ. Laciné povrchní řeči v církvi. Mnohé říkáme, aniž jsme to prožili a zažili. Víra bez osobního prožitku. Fakticky se jen něco opakuje, co je třeba správné, ale co není prožito. opakujeme objektivní pravdu, sice správnou. Fráze.
  8. Bůh nás miluje. Přímo. Věrohodné svědectví Boží lásky.
    1. Jasná řeč. Otevřenost. Pravé slovo v pravý čas.
    2. Skutky. Realita církve. Konkrétnost. Nevěrohodná církev ovšem může zpochybňovat Boží lásku.
  9. Boží láska. Nejedná se o nějaké neurčité osobní pocity. Každý člověk to ovšem prožívá individuálně. Církev hodně často dokáže sáhodlouze mluvit o Boží lásce. Působí to zvl. na člověka z necírkevní oblasti, jako že jde o něco neurčitého a odtažitého od běžného normálního života.
  10. Odpověď lidí na Boží lásku není vždy vstřícná. Kde je důkaz tvé lásky? My chceme: udělej vždycky to, co si právě my přejeme. Chceme Boha, který vykonává naše přání, požadavky.
  11. Boží reakce.
    1. Lidé nedostanou odpověď, jak by si zasloužili.
    2. Bůh s nimi mluví dál, jak si to nezaslouží. Trpělivost. Mírnost.
  12. Malachiáš. Závěr, konec SZ. Otevřená, nezodpovězená otázka. Jak nás vlastně PB miluje? Mnoho nezodpovězených otázek. Skoro jako na začátku bible. Ale: Otevřená cesta do NZ.
  13. NZ: Otevřená cesta za hranice Izraele. JK. Miluje nás. Golgota. Čin Boží lásky.
  14. Naše odpověď na Boží lásku. Vyslovit se musíme sami. Nikdo to za nás neudělá. My uhýbáme s odpovědí. Vyhýbáme se. Pokrčit rameny a jít si dál po svém a za svým. Ohlížet se po ostatních. Jiné cesty. Povyšovat se poukazem na chyby jiných. Můžeme v tomto směru mít stokrát pravdu, přesto se však mýlíme ve vztahu k PB. My nejsme lepší. PB se nás nebude ptát na chyby našich bližních, ale na naše hříchy. SB se trpělivě a stále znovu stále obrací právě na nás. Boží otázka: Co jsme udělali my. SB je ukazatel směru. Světlo na cestě. Nabídka společenství s Bohem a spoluvěřícími. I my se můžeme stát důkazem: Hospodin si nás zamiloval. Odpovíme PB. Milovat Boha. Přijmout jeho lásku.
Boží vůle. – Výkřiky nemocných a jiných trpících na adresu zdravých těšitelů.
  1. Nevnucujte nám svá zdůvodňování, že jste zdraví.
  2. Některé věci o Boží vůli si říkejte jen mezi sebou. Nechceme to slyšet, zraňujete nás svou rádo by zbožností.
  3. Když s námi o takových věcech mluvíte, ale když nás při tom nechápete, tak se raději v rozhovoru s námi učte mlčet na některá témata. Když Jobovi přátelé přišli navštívit Joba na smetiště, tak celých 7 dní mlčeli. To bylo v dané chvíli to nejlepší, co mohli říci.
Bůh neexistuje.
Nebo neví, co je to spravedlnost.
Cesta života. Běh života.
  1. Klikaté a kamenité cesty trpících vedou také k cíli. V lepším fáru na dálnici to ale jde, ubíhá, letí a sviští rychleji a pohodlněji. Ten, kdo se řítí po dálnici, nevidí šourajícího se pěšáka. Vlastně, vždyť on ten pěšák na některá místa vůbec ani nesmí. Z dálnice ho lze jen velmi zřídka uvidět někde hodně velký kus od autostrády.
  2. Někteří rychlojezdci jen profrčí bez jakéhokoli zájmu o pěšáky. Jiní také silní jezdci se občas zastaví a projeví zájem o ploužící se pěšáky.
  3. Dva světy. My a oni. My: Nemáme přístup k nim. Oni: Nemají většinou nadměrně velký a hluboký zájem o nás.
Co Joba drží.
Víra v Boha. Byť mne i zabil, proč bych v něho nedoufal.
Co nám obvykle pak zůstává?
Jen lidská láska. Snad několik málo lidí. Úzký kruh lidí, manželka, přátelé. Opuštěnost. Jen trocha lásky. Existenciální otázky. Marně se hledá lék na opuštěnost.
Diskriminace slabých.
  1. Slabí všeho druhu jsou v církvi sociálně a teologicky diskriminováni.
  2. Zdá se to být některým církevníkům jako překvapující zjištění?
Dobrý Job.
Nejsou s ním starosti. Trpí, mlčí, nic nechce, ničeho se nedožaduje.
Drahá pomoc.
Trpící platí mnohdy velmi draze a tvrdě za tzv. nezištnou pomoc prokázanou z lásky.
Závada této these: Že jsem to nevymyslel já, byl bych originální.
Evangelizovat Joba.
  1. Když se měl dobře.
  2. Když se zase měl dobře.
  3. Když byl na smetišti.
    1. Nedošlápnout ho zbožnými řečmi.
    2. Radit mu, jak si má počínat a pomoci si sám.
    3. Podat mu konkretní pomocnou ruku. Evangelizace křesťanskou službou.
  4. Evangelisaci trpících církev často ochotně přenechá jiným.
  5. JK je ochoten oslovit lidi i na smetišti. Chce ale církev v tomto následovat JK? Chce je vůbec oslovovat?
  6. Evangelisovat znamená přivádět lidi k JK. Filip pozval Natanaele: Pojď a viz, přesvědč se. (Jan 1). Kam konkretně? Filip volá tam, kde je sám. Nelze jinak, než volat k JK, do církve, do konkretního sboru. Ale co tam nově příchozí uvidí? Přijali by tam vředovitého Joba ze smetiště? A kdo by mu pomohl, aby vůbec mohl dojít? Kdo by ho doprovázel? Pouhá slova i velmi vzletná jsou často moc málo a někdy nestačí.
  7. Povinnost kázat SB je pro církev stálým úkolem a posláním. Ale půda lidských srdcí se musí připravovat dlouho a pracně. I křesťanskou službou.
  8. Pastorační zkušenost: Vnuk vypráví o svém dědečkovi: Náš dědeček nám často připomínal, že nikdy nemáme zapomínat na ty, kdo nám někdy pomohli a kdo pro nás něco dobrého vykonali. Jako malý chlapec žil dědeček v nebohaté rodině. Dostali se do tísně života, hrozilo jim, že se propadnou do bídy a citelného nedostatku. Tehdy jim pomohl a podržel je sbor. V naší rodině se na to vzpomíná, že církev pomohla. Nebýt této konkrétní pomoci tehdy, byli bychom na tom i my dnes, potomci dědečka, asi mnohem hůř. Tehdejší pomoc odcírkve nám, naší rodině, kladně poznamenala vztah celé naší rodiny k církvi. Poznámka: Jsou ovšem i jiné pastorační zkušenosti. Např. lze jmenovat i případy nepomoci, i když bylo v možnostech církve pomoci, třeba pohnutím jazykem, přímluvou, upozorněním, půjčkou a pod.
Fáze vztahu k trpícím.
  1. O nich bez nich.
  2. O nich s nimi. Pozvat je jako posluchače.
  3. Oni smí promluvit.
  4. Zdraví začnou naslouchat trpícím. Někdy i snaha vžít se do situace trpících. Ochota brát je vážně jako rovnocenné spolubližní.
Filozofování o utrpení.
  1. Utrpení pokřivuje.
  2. Utrpení očišťuje.
  3. Utrpení bolí.
  4. Jinak filozofuje ten, kdo se na utrpení dívá zvenčí jako pozorovatel a jinak ten, kdo je prožívá na vlastní kůži.
Hlava nad vodou.
  1. J. W. Goethe: Neexistuje žádná situace, kterou by člověk nemohl zušlechtit tím, co dělá nebo jak ji snáší.
  2. Autor tohoto krásného výroku žil na výsluní života.
  3. Opakovači a opakovatelé tohoto již známého výroku se povětšině regrutují ze sféry zajištěného obyvatelstva a z lépe situovaných církevníků.
Chtít, co je nemožné.
  1. Aby mi dorostly chybějící nohy.
  2. Aby zmizel nádor.
  3. Aby se našel milosrdný bližní, který by pomohl.
Invalida.
  1. Postižený.
  2. Má zhoršené možnosti života.
  3. Omezení i pro rodinu.
  4. Má běžné potíže života jako ostatní lidé. Navíc má potíže v souvislosti s invaliditou. Týká se to i rodiny, na kterou to vše samozřejmě také dopadá.
  5. Invalidé mají různé kompensační možnosti jako částečné vyrovnávání problémů života. Zdraví v tom často vidí výhody a leckdy se neubrání určité závisti. Rádi by některé tzv. výhody měli, ale bez důvodu, pro něž je dotyčný obdržel.
  6. Někteří církevníci mluví zbožně o tom, že nemoc a postižení znamená zbohacení (obohacení) života. Většinou není šance jim tento blud vymluvit a vyvrátit.
Izolace nemocí.
  1. Celistvost uzdravení u JK. Víra tvá tě uzdravila.
    1. Zdraví těla.
    2. Duševní rovina. Vztahy k Bohu a lidem. Možnost kontaktů s lidmi. Nebýt izolován nemocí.
  2. Nemoc a postižení izoluje od lidí.
    1. Člověk nemá šanci k lidem vůbec dojít.
    2. Nemocný či postižený nestačí držet krok se zdravými a silnými.
    3. Zdraví a movití nemají zájem o chudáky a mrzáky.
  3. Sociální a teologická diskriminace slabých a ¨postižených v církvi je známá skutečnost.
Izrael v zajetí.
  1. Pocity opuštěnosti. Vykořeněnost. Pocity, ale i reálný fakt. Konkretní skutečnost v dané chvíli.
  2. Opora: Já (Hospodin) jsem tě povolal. Platí to i do našich životních úzkostí.
  3. Jen slova a slova? Co dají Jobovi a Jobově ženě?
Job bez happyendu.
Většina Jobů.
Job a Lazar.
Ve SZ je trpící Job s happyendem na zemi. V NZ je trpící Lazar s dobrým koncem v nebi.
Jobovka.
  1. Jobovská zpráva. Velmi špatná, katastrofální zpráva.
  2. Jobovský příběh. Situace lidského utrpení.
Jobovské zprávy.
Špatné zprávy přicházejí první.
Joel.
  1. Hospodin je Bohem.
  2. Desatero. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Spolehnout se na to.
  3. Jenže to zní stále moc obecně a odtažitě, zvl. když kolem člověka nezůstanou ani spolubratří ve víře. Kdo člověka v utrpení, tísni a nouzi podrží, kdo ho aspoň potěší? Proč nikdo nepřichází?
Koncentrované utrpení.
Výraz užívaný těmi,kdo se mají skoro jako v bavlnce. Běžné utrpení je pro ně příliš málo, neznají je. Rádi vystupují rádo by otrleji.
Kostel.
Chodila jsem celý život do kostela. Platila jsem na církev. Pracovala jsem v křesťanské službě. Učila jsem v nedělní škole. Skoro pravidelně jsem chodila i na biblické hodiny. Teď přišla léta stáří a vdovství. I nějaká ta nemoc se hlásí. Hlavně mám potíže s nohama, s chůzí. Moc jsem se modlila k PB, aby mi pomohl. Vím, že PB pomáhá skrze lidi. Zjistila jsem ale, že PB nemá své vhodné lidi ve sboru, v němž jsem celý život žila a pracovala. A tak jsem přestala přicházet a nikdo si toho vlastně ani nevšiml. Vědí o mně jen tehdy, když mi pošlou složenku k zaplacení saláru. Měla bych pokorně říci: Díky Bohu aspoň za to. Ale když je PB takový troškař, že mu záleží jenom na mých korunách, tak ať se nezlobí, že se k němu obracím zády. Resp. zády se obracím k těm, kteří se obrátili zády ke mně. Ve svém pokojíku se stále ještě modlím. Ale nevím jak dlouho to takto vydržím. Stále víc začínám pociťovat, že ani modlitby, nejen mé, ale ani kázání Božího slova bratrem farářem nemají konkretní dopad a působnost do života lidí v církvi. Mám pocit ne správně pochopeného života, když jsem věnovala tolik ze svého času práci ve sboru. Kdybych se věnovala svým věcem a nemyslela tolik na druhé a lépe se zajistila i finančně, byla bych na tom teď lépe. I ve sboru by si mne víc hleděli. Uvědomuji si: PB mne neslyší a nepomohl mi. Škoda pro mne i pro něj. Nesmlčím to ani před svými dětmi a vnuky, kteří sice chodí do kostela jen tu a tam, ale stále ještě chodí, i když bydlí jinde a nejsou pod mým přímým vlivem.
Lidé kolem Joba.
  1. Přátelé. Věřící lidé. Pokud mlčí, jsou velkou pomocí.Výraz solidarity. Přišli za Jobem na smetiště. Nestyděli se za něj. Když otevřeli ústa, nastala hrůza. Boží trest na Joba. Hříšník. Tají to. Nebo o tom ani neví.
  2. Vlastní žena. Ztratila víru v Boha. Zlořeč Bohu a spáchej sebevraždu.
  3. Lidé kolem. Služebníci. Umřeli. Nezúčastnění kolem. Cizí. Přátelé, kteří se stáhli.
Lidská láska selhala.
Žena opustila Joba. V nejtěžší chvíli svého života zůstal Job sám.
  1. Manželka nevydržela nápor těžkostí života.
  2. Má právo na své soukromé štěstí jako každý jiný.
  3. Řeší se otázka, o co se má opřít Job. Ale o co se má opřít jeho žena? Všimnout si ji.
Lidské možnosti v poslední chvíli.
  1. Držet za ruku až do konce. Mimo jiné i psychické uklidnění pro budoucnost.
  2. Dobré slovo.
  3. Maximální možná péče.
  4. Přijít vůbec na návštěvu.
  5. Pomoc nejbližším nemocného.
Mlčící, nic nedělající pomoc.
Jobovi tři věrní přátelé přišli navštívit trpícího Joba, který zrovna pobýval na smetišti v popelu. Setrvali s ním plných 7 dnů a neřekli ani slovo. Jen plakali. Když pak otevřeli ústa, byla to hrůza poslouchat.
Modlitba desetiletého chlapce. (91).
  1. PB, prosím tě, uzdrav maminku, aby neumřela. Já ti věřím, že to můžeš udělat, i když má rakovinu. Bratři a sestry ve sboru říkali, že když člověk hodně věří a hodně se modlí, tak že vyslyšíš každou modlitbu. A že ti mám poděkovat předem, abys to určitě udělal. A tak ti už teď děkuji, že maminku uzdravíš. Vždyť, co bychom si s malou sestřičkou bez ní počali?
  2. Po pohřbu: Já v takového PB nemohu věřit a ani nebudu. Některým, co se k němu modlili, pomohl, jak mi to lidé ve sboru říkali. Proč nepomohl také mně? Proč jsme i se sestřičkou sirotci?
  3. Bratři a sestry ve sboru: Chlapče, musíš víc věřit a modlit se. PB dobře ví, co dělá. I když nás trestá, tak on nejlépe ví proč. Třeba proto, aby člověka, kdyby žil, neudělal něco moc zlého. PB vše řídí, chrání ty, kdo v něj věří. Koho Bůh miluje, křížkem ho navštěvuje.
  4. Farář: PB dopouští, ale neopouští. Job přece říká: I kdyby mne Bůh zabil, proč bych v něj nedoufal?
Modlitba Joba.
  1. Pane, nauč mě mlčet. Nauč mlčet můj jazyk i mé rty. Nauč mlčet mé srdce. Nauč mě neodpovídat na zlomyslné otázky a falešná obviňování. Nauč mě mlčet, i když mluvím. Nauč mě mlčet, když chci křičet, když mlčení bolí. Nauč mě nestěžovat si, nemluvit o nestálosti života, jak je těžký, jak málo je v něm smyslu. Nauč mě smyslu mlčení. Nauč mě modlitbě, která je touhou a o nic neprosí. Nauč mě mlčet. Zvláště vůči těm, které miluji. Ať mě zlé slovo nikdy od nich neoddělí. Nauč mě mlčet, jako mlčí dobrota i vděčnost. Pane, nauč mě mlčení všech mých zemřelých. Nauč mě, Pane, svému nejhlubšímu mlčení.
  2. Poznámka: Chtěl (chtěla) bys být Jobem a modlit se tuto hlubokou modlitbu?
Monotónnost života invalidy.
  1. Občasná otázka na invalidu: Jak se s tím vyrovnáváš? Možná odpověď: Zkuste odpovědět vy. Jak myslíte, že my invalidé řešíme a máme řešit tento problém? Odpovědi zdravých budou pro mnohé velkým překvapením.
  2. Mikrokosmos, mini-kosmos. Mikroklima. Malý prostor a malý okruh lidí kolem trpícího.
  3. Dotírá otázka perspektivy.
  4. Milodary peněz, času a zájmu. Invalidovi nezbývá než vše přijmout za vděk. Lepší něco než nic.
Morální právo kázat na Joba.
  1. V evangelických kostelích se nadmíru o Jobovi nekáže, ku podivu ani o pohřbech ne.
  2. Farář, kterému se vede dobře jako nebo skoro jako Jobovi před nástupem velkých těžkostí, nemá ani nutkání ani puzení se Jobem zabývat. A pokud občas ano, aby se neřeklo, tak se to odbude rychlovkou, rychlým přeletem a nehlubokým, povrchním proběhnutím.
  3. Farář, který v životě něco zažil a měl by co k problematice utrpení člověka více co povědět, si musí zase dát pozor, jaké má posluchače pod kazatelnou, co chtějí slyšet a co by snesli a co by nesnesli. A tak, pokud je rozumný, uzná za rozumné, do hloubky příliš nejít a nehrabat se do něčeho, kde by se mohlo narazit a kde je horká půda.
Naděje.
Kdo nemá podle talmudu naději, perspektivu pro budoucnost.
  1. Chudý.
  2. Bezdětný.
  3. Slepý.
  4. Malomocný.
  5. Když nastanou různé konbinace, pak se přidruží i další komplikace.
Nároky na slabé.
  1. Nemá být pesimistický. Má hýřit optimismem a dobrou náladou. Má demonstrovat dobrou pohodu a hlavně to, že od svých netrpících spolubratří (i spolubratří ve víře) nic moc nepotřebuje.
  2. Trpící má potěšovat ty, kdo za ním náhodou nebo jednou za uherský rok přijdou na návštěvu. Má je povzbuzovat v jejich lapáliích života. Prostě: Má se zajímat o jejich trampoty a potěšovat je.
  3. Postižený a jeho nejbližší by měli pomáhat jiným postiženým. Ať si vzájemně pomáhají sami. Jejich rodinní příslušníci se v tom také nejlépe vyznají. Že ano?
  4. Ponechme někdy invalidům právo mlčet na některé téma.
Neklesat na mysli.
  1. Civilně vyjádřená hlavní myšlenka knihy Jobovy.
  2. Když přijdou i těžké a nejtěžší chvíle v lidském životě, pak si člověk nepomůže tím, že rezignuje. Naopak, když nepoklesne na mysli, je schopen lépe a vyrovnaněji svou situaci zvládat a snášet.
  3. Dobře se o tom mluví, pokud člověk má aspoň jakýs takýs výhled a naději.
  4. Člověk může být tak zdeptán absurdním utrpením, že není někdy schopen nerezignovat a neklesat na mysli.
Nepříjemné otázky.
  1. Když, pokud si ještě církev klade nepříjemné otázky v souvislosti s utrpením konkretního člověka a šířeji i ve světě, je to dobře. Není na tom ještě tak špatně. Až si tyto otázky klást nebude, bude to s ní hodně zlé. Pokud si církev některé otázky klade, tak ještě zůstává jakés takés povědomí odpovědnosti za trpící.
  2. Církev se stále víc profiluje jako zmenšující se spolek. Postupně se přestanou a přestávají klást otázky vedoucí k nepříjemným a pracným odpovědím. Trpící se pak odsunou jako předměty sociální péče do rukou či do chřtánu příslušných institucí, které z toho podnikatelsky profitují.
Obtíže.
  1. Kdyby mne to nepotkalo na vlastní kůži, nikdy bych nevěřil, že někdo může mít nějaké obtíže, potíže či těžkosti života.
  2. Vždycky jsem si myslel, že ti druzí jen tak fňukají.
Odevzdanost ve víře.
Čemu vlastně? Žena opustila svého muže v tísni života. Neunesla to. Kdo a čemu se vlastně má odevzdat, pane faráři?
Otázka.
Bůh sice (snad) existuje, ale přenechává nás na pospas osudu. Nestará se o člověka. Sedí si kdesi tam nahoře a jen mile pozírá, co se děje dole a zdali mu neuděláme ostudu před satanem. Chce po nás, abychom dokazovali něco, co se děje v pozadí. PB si vyřizuje své účty či dokonce nějaké sázky se satanem.
Ouzko.
  1. Když jsem na tom byl zle, chodil jsem k němu na návštěvu a zval jsem ho, aby za mnou přicházel. Moc mi pomohlo, že mi věnoval tolik ze svého času a hovořil se mnou.
  2. Teď je ouvej jemu. Pořád mne otravuje. Myslí si, že mám tolik času, abych se s ním bavil u něj nebo dokonce u mne? Proč ho mám pořád rozebírat? Ať si poradí sám nebo ať se najde někdo jiný. Však má také rodinu.
Peripetie neštěstí.
Job musel projít peripetií neštěstí a utrpení. Pak byl ještě šťastnější. Navíc se mu otevřely oči pro pochopení některých otázek, které předtím nechápal. To vše bylo za cenu utrpení jiných. Jeho čeleď zemřela v práci pro Joba, když hájila jeho zájmy. Jeho 10 dětí zemřelo. Manželka se psychicky schrastila. Co kdyby Job dožil svůj zkrácený život na smetišti a v trýzni nemoci a happyend následoval až po smrti v KB?
Pevná víra.
  1. Jobova víra byla pevná, když se mu vedlo dobře a jeho největším problémem bylo, aby snad jeho děti třeba nevědomky nezhřešily.
  2. Jobova víra byla pevná, i když přišel o všechen velký majetek, ztratil rodinu, manželka ho odkopla, onemocněl a ležel na smetišti, když už neměl střechu nad hlavou.
  3. Horlivá sdruženka zůstala nelegálně koncem šedesátých let v zahraničí. Po sametové demokratické revoluci si svůj pobyt legalizovala. Vdala se rovněž za cizince, ale neudělali žádnou velkou majetkovou kariéru. S přibývajícími léty začaly zdravotní potíže. Nepomohla ani horlivá sekta či malá podivná církvička, která ji odvedla od klasické církve. Když přijela v PRKD na návštěvu domů do česka a stará matka ji ujistila, že dostane její pěkně vybudovaný dům, rázem pohasly zdravotní potíže. Zájem o původní církev a její sbor, v jehož obvodu bude na důchodě bydlet, se tím ovšem nezvýšil.
  4. U mnoha běžných lidí v těžkostech nepomůže žádná křesťanská víra. Ale pomůže majetkové terno. Týká se to ovšem i farářů, kteří někdy velmi dojímavě káží o velikosti Jobovy víry v těžkostech života.
Pobožné řeči.
  1. Podle názoru některých jde spíše o nepromyšlené zbožné fráze.
  2. Milý postižený a trpící bratře. Dívej se na ty lidi, kteří jsou na tom hůř nežli ty.
  3. Milý těšiteli. Já se dívám kolem sebe na ty, kteří jsou ve stejné branži jako já.
  4. Těšitel se snaží vědomě i podvědomě setřást ze sebe odpovědnost. Minimálně nepříjemný pocit, že by se snad mělo člověku v nouzi a tísni pomoci či dokonce pomáhat.
  5. Milý potřebný. Musíš se snažit vyrovnat se s tím, co musíš snášet a nést. Každý se musí naučit svou situaci zvládat sám, ať je mu milá a příjemná nebo nestojí za moc či dokonce za nic. Každý sám nejlépe ví, jak a co má a musí dělat. Vyrovnej se s tím sám. Zvládni to. Budeš pak hodný a věrný bratr, který nenaříká a nic nepotřebuje.
  6. Milý těšiteli. Ty se nedíváš na ty, kdo se mají hůř nežli ty. Ty se poměřuješ s těmi, kdo jsou na tom lépe. Pošilháváš k jejich metám.
Pocit osamění.
  1. Je třeba rozlišovat mezi pocitem a skutečností osamělosti, osamění, osamocenosti.
  2. Pocit osamělosti někdy v životě zmizí sám od sebe.
  3. Pocit i realita osamocenosti obvykle zmizí, když je člověk šťastný, tedy když má peníze.
  4. I lidé, kteří mají peněz dost nebo víc než dost, mohou prožívat pocit osamělosti nebo dokonce i realitu osamělosti a osamocenosti. Jsou sice obklopeni lidmi, ale např. servilnost není láska. Skutečné hluboké, nepovrchní přátelství je rovněž založeno a zakotveno někde jinde než jen na penězích, i když ani ty v tomto směru nelze podceňovat a přehlížet.
Pomáhat.
Otázka na invalidu: pomáhá vám mnoho lidí? Odpověď: Tušíte předem, jaká by měla být odpověď. Já také vím, co chcete slyšet. Zkuste se ale jednou zeptat naopak silných, zdravých, tedy těch, kteří by mohli přicházet v úvahu s pomáháním slabým, jak moc pomáhají svým potřebným bližním.
Pomník lidského utrpení.
Dávnověký pomník lidského utrpení se dnes může stát výnosným zdrojem příjmů. Bohatí lidé se rádi podívají na pyramidy a na čínskou zeď.
Pomoc církve.
  1. Církev nestačí pomoci sobě. Natož jiným. Ani svým nepomůže. Není ochotna a leckdy už ani schopna pomoci ani těm, kdo ji celý život věrně a obětavě podporovali. Jde o víc než jen o černý nevděk.
  2. Krize církve je mnohem hlubší, než se na první pohled zdá. Není to krize SB jako takového, ale krize společenství církve.
Pomoc JK.
  1. JK je s námi v našem utrpení.
  2. Lotr na kříži. JK mu dává slovo naděje i v poslední chvíli života. Představit si na chvíli své umírání, své možnosti a naděje.
Pomoc psychologů.
  1. Příklad. Sklenice, půl sklenice vody. Nevidět, že je už jen půlka. Radovat se, že zbývá ještě polovina. Je dobré se tomu učit. Psychologický klam, odvedení pozornosti. Nevyřeší to základní problémy v pozadí. Ale jistá pomoc to je. Fakt konce zůstává.
  2. Jiná rada psychologů. Najít si nějakou činnost. Práce. Zábava. Aktivita. Hlavně něco dělat i bez ohledu na to, zda to má nějaký nadměrně důležitý a významný smysl.
  3. Nestavět si náhrobky nad neuskutečněnými plány a ideály. Nenaříkat nad tím.
  4. Pláč. Vyplakat se. Úleva. Vynaříkat se. Doslova i v přeneseném slova smyslu.
  5. Dobrá rada, velká pomoc. Řešení situace, nikoli problému. Fakt (realita, konkrétnost) nemoci, postižení a smrti však zůstává.
  6. Jinak řečeno: Dát si klapky na oči a mozkové závity. Příliš se nekoukat kolem sebe a nadměrně nepřemýšlet. Nechtít vidět moc do hloubky. V žádném případě si však nedat klapky na srdce, aby člověk necítil. Ani na ruce, aby člověk nepomáhal.
  7. Mnohé dobré rady platí jen pro lehčí nemoci a menší utrpení. Půl sklenice vody, jenže i ta se vyprázdní.
Postižený a nemocný platí.
  1. Neúměrně mnoho za občasnou návštěvu a pomoc. Musí být vždy připraven přijmout hosty, ať se mu to hodí nebo nehodí. Musí být ochoten vždy dělat osla.
  2. Job měl mimořádně příkladné čtyři přátele, kteří ho přišli nezištně navštívit. Byli vynikající, pokud mlčeli. Jakmile otevřeli ústa, byla to katastrofa.
Potěšování.
  1. Nechte si svá potěšování. Stojíte jako nezúčastnění diváci na chodníku a pozorujete a kecáte krásná slova o lásce a o Boží pomoci. Ani se nedovedete vcítit do situace druhého. Že nepomůžete, to je jedna věc. Že nechcete pomoci, to je druhá věc. Že pindáte zbožné fráze o Boží pomoci, to je třetí věc. Že vybíráte a inkasujete na pomoc pro potřebné, to je čtvrtá věc. Nechte si své fráze i se svým Bohem. Můj Bůh je jiný. Trpěl na kříži. Vy se také rozplýváte nad tím, že PJK trpěl a umřel na kříži za naše hříchy. Ale když dva říkají totéž, není to totéž.
  2. Potěšujte, až něco zažijete.
  3. Jsem už syt vašich těšitelských řečí. Jsou to nic neříkající fráze zazobaných lidí, kterým se daří dobře. Nedovedou se vcítit do situace druhého a nechtějí mu rozumět. Jejich řeči jsou povrchní pindy.
  4. Potěšování v bibli: Biblický realismus. Kde se mluví o potěšování, tam se také pomáhá. Izaiáš 40: PB potěšuje, ale zároveň mění poušť života v kvetoucí zahradu.
  5. Na potěšování ani na pomoc nemá církev monopol. Pravdou ale je, že v církvi se člověk setká s krásnějšími a těšitelštějšími řečmi o pomoci a pomáhání než ve světě. Pravdou ale také je, že se v církvi najde víc lidí ochotných pomoci než mimo církev. Procentuelně.
  6. Někteří suroví zbožní těšitelé vnucují invalidům, že všechno je Boží vůle, tedy i jejich úděl. Snaží se je vyučovat v přijímání všeho v životě jako Boží vůli. Ani si při tom neuvědomují, resp. nedochází jim to, že vlastně vedou k ateismu. Pokud je Bůh skutečně takový, jak to proklamují tito těšitelé, pak děkuji pěkně.
  7. Povzbuzování v církvi: PB dopouští, ale neopouští. PB (Pán) vám (ti) pomůže nést tvůj kříž. PB dobře ví, co dělá.
Proč (dobrý) Bůh nechává některé lidi trpět.
  1. Odvěká otázka. Nejen v oblasti biblické, ale jde o záležitost ptajícího se člověka obecně.
  2. Otázka byla vyslovena a položena. Nebyla však nikdy, nikým, uspokojivě a přijatelně pro všechny a pro každého zodpovězena a vyřešena.
  3. Každý člověk si tuto otázku řeší pro sebe, individuálně a konkrétně pro svou osobní situaci. Řeší nebo neřeší. Je třeba se nějak vyrovnat nebo smířit s některými nepříjemnými fakty života, které dotěrně dopadají na tělo i duši.
  4. Velké utrpení, absurdní utrpení, utrpení nad síly konkrétního člověka, to jsou nedořešené otázky. Vnější nápory mohou člověka zlomit. Každý nevydrží. Nelze to nikomu ani vyčítat ani zazlívat, ani se nad něj a nad ním povznášet.
  5. Dobrodárci.
    1. Ti, kdo neprošli utrpením a těžkostmi života.
    2. Ti, kdo to přežili a dostali se z toho. Ne nutně vlastním přičiněním a svou zásluhou.
    3. Teologové od zeleného stolu.
    Poznámky:
    1. Od některých rádců a posuzovatelů se mnohé přijme ochotně a pozorně.
    2. Od některých dobrých rádců se jejich slova přijímají s rozpaky a značně rozčileně nebo je lépe si zacpat uši.
  6. Žalmista připomíná, že jsou bezbožníci, kterým se vede dobře. Naopak věrným Božím se vede zle a velmi trpí i od mnohých bezbožníků. Jak se na to PB může dívat?
  7. I v utrpení a těžkostech života je na tom lépe člověk s bohatstvím než chudý.
Proč jsi mne opustil.
  1. Žalm 22.
  2. JK na kříži.
  3. Zbožný a věřící celý život. Nakonec přijde rakovina.
  4. Velká otázka na PB, která může přijít i několikrát za život věřícího člověka.
  5. Pokud se člověk obrací se svou otázkou k Bohu jako žalmista a JK, je dobře. Horší je, když se zeptá: Proč mne Bůh opustil.
  6. Ještě horší je, když je na tom člověk už tak zle, že se ani neptá.
    1. Zdeptanost.
    2. Zatrpklost. Vzdorovitý nezájem a revolta mlčením.
    Obé sráží a tlačí člověka ještě hlouběji v jeho bezmoci a beznaději. Ale Boží milosrdenství je tak veliké, že platí i zde. Dokonce právě zde, ve zvýšené míře.
Přínos utrpení pro netrpící.
  1. Pohled na utrpení může člověka kladně ovlivnit, vnitřně. Ne každý ovšem a vždycky chce být utrpením ovlivněn.
  2. Pokora. Nelze spoléhat jen na sebe a své zdraví. Uvědomit si rizikovost života.
  3. Ohleduplnost vůči druhým.
  4. Ptát se, co nám nemocí Bůh chce říci.
  5. Nelibovat si v utrpení druhého. Bojovat s utrpením druhého a jeho těžkostmi života.
  6. Vážit si svého zdraví. Je to Boží dar, který není dám všem ve stejné míře.
  7. Výzva ke službě druhým, trpícím, potřebným. Matouš 25: Poslední soud.
  8. Až se zbožný rádce, který má plná ústa PB, octne v utrpení, třeba onemocní, je dobré mu připomenout jeho někdejší slova, která říkával svým trpícím bližním. Je dobré se ho zeptat, zda některé tzv. velké pravdy, které vyslovoval, nejsou pro člověka v situaci utrpení přímo urážlivé.
  9. Proč se vůbec klade v církvi otázka po přínosu utrpení, dokonce i pro netrpící?
  10. Pokud má utrpení přínos, jak netrpící často a leckdy i velmi rádi tvrdívají, a to především pro trpícího, mají se pak trpící modlit k PB, aby PB umožnil netrpícím tento přínos poznat a prožít?
  11. Zcela konkretní a prozaický přínos utrpení pro netrpící je v docela obyčejné materielní oblasti: Řada lidí nalezne pracovní příležitost ve sféře pomáhání trpícím.
Přístup k utrpení.
  1. Lhostejnost. Postoj mnoha i zbožných netrpících lidí, kteří nemají v životě potíže a nebo si z ničeho moc nedělají.
  2. Trpící je až po uši v běžných problémech života.
  3. Kdo pomáhají jako zaměstnanci, měli by mít střízlivý a věcný vztah k trpícím. Operující lékař může soucítit, ale raději bez slz v očích.
  4. Diskutérů o utrpení je v určitých vlnách v církvi dost.
  5. Divácký postoj k utrpení a k trpícím se často snoubí s laciným rádcovstvím.
Psychologické a teologické triky.
Problém je zásadně neřešen a zůstává nevyřešen. Utrpení zůstává. Řeší se jen, jak je zvládat.
Rámec knihy Job.
Bůh chce satanovi ukázat, že Job vydrží ve víře. Kvůli tomu nastává tragedie Jobovi rodiny. Umřely mu děti. Zabiti služebníci. Žena se zhroutila. Kvůli nebeské zápletce nahoře.
Sanitka.
Působivý výklad z farářských úst. Máme být pozitivně uvažujícími křesťany. Nemáme být unaříkaní a ustýskaní. Když vidíme jet sanitku, máme pozitivně vidět, že se blíží pomoc. Ale, ale: Někdo na chodníku jako divák vidí přijíždějící pomoc. Je to pěkné, že národní hospodářství (s přispěním zdravotního pojištění) je na takové úrovni, že tato pomoc může být stále ještě poskytnuta každému bez rozdílu. Že tato pomoc není jen pro toho, kdo na to má, kdo je solventní. Ale v sanitce leží nemocný nebo zraněný, ten má blízké, kteří mají strach o jeho zdraví a život. Někdo má obživu z bolesti jiných, nejen pohřební služba. Vidět komplexně, to není doménou církve.
Sklenice vody.
Resp. půl sklenice vody. Ve sklenici je už jen polovina vody. Někdo se trápí a pláče: Už jen půl. Jiný se těší: Ještě mám půl. Osobní přístup je samozřejmě důležitý a je osobní pomocí. Ale ta sklenice je objektivně opravdu naplněna už jen do poloviny.
Smetiště.
Sociální izolace.
Smysl utrpení.
Job nakonec pochopil smysl svého utrpení. Nebo nepochopil? Bůh na nebi byl obhájen před pomlouvačnými a šťouravými řečmi satana. Job se uzdravil, měl opět stejně velkou rodinu a dvojnásobek majetku. Krásný to happy-end. Zaplatili to ale (doplatili na to) Jobovi služebníci, kteří položili život při hájení Jobových zájmů. Muselo zemřít 10 prvních Jobových dětí. Jeho první žena se psychicky zhroutila. Dost drahé pochopení některých otázek života, nalezení vnitřní vyrovnanosti a Jobova druhého rodinného štěstí a pohody života.
Těšínská jablíčka.
Faráři těšívají trpící. Jsou v tomto směru profesionálové.
  1. Nešetří hojnými lacinými frázemi a nedomyšleně vyslovovanými citacemi bible.
  2. Rádi si vypůjčují fígle od psychologů.
  3. Uvažují a jednají jako příslušníci etablované společnosti.
  4. Většinou nemají osobní zkušenost s vážným a dlouhým utrpením, ani s utrpením v rodině či ve svém nejbližším okolí. Nesetkávají se s utrpením každodenně.
Těšitelé Joba.
  1. Job je příklad trpitele, nejen ve SZ.
  2. Tři nejvěrnější přátelé, později přišel ještě jeden. Přátelé Joba neopustili. Přišli za Jobem na smetiště, nestyděli se za něj. Všichni ostatní ho opustili.
  3. Sedm dní s ním pobývali na smetišti, mlčeli, plakali. To bylo to nejlepší, co mohli v dané situaci udělat. Je to veliký a příkladný výraz solidarity s jejich přítelem v utrpení.
  4. Pofiderní potěšování po 7 dnech:
    1. Bůh to na tebe dopustil.
    2. Bůh tě trestá za nějaký hřích.
    3. Jsi zatvrzelý. Ani nepřiznáš svůj hřích.
      Poznámka: Čert vem takové těšitele.
  5. Jobova žena.
    1. Rada: Zlořeč Bohu a umři. Spáchej sebevraždu.
    2. Opustila ho. Nechceme ji ale rychle a lehce odsoudit. Má právo na své soukromé štěstí. Bylo to vše nad její síly.
  6. Dojem: Bůh Joba opustil. Nebo dokonce: Bůh není. Oč se opřít v takové chvíli života. Pár lidí v rodině, pár přátel. Ale když šlo do tuhého, lidská láska zklamala.
  7. Poznání: Bůh je jiný, než jak ho předkládají přátelé a jak se člověk někdy i sám domníval. Přátelé se snaží Jobovi namluvit, že Bůh je netrpící.
    1. Jan 3,16. Tak Bůh miloval svět, že vydal svého jediného syna. Oběť JK na kříži.
    2. Bůh dává sílu vše unést.
    3. Lotr na kříži. JK: Ještě dnes budeš se mnou v ráji.
    4. Co bychom my chtěli slyšet v nejtěžší chvíli svého života?
  8. Srov.: Malachiáš 1,2: Hospodin praví: Miluji vás. Vy pak pravíte: V čem nás miluješ? Otázka stojící v poslední knize SZ. Tuto otázku bychom čekali spíše na začátku a nikoli po zkušenostech Božího vedení Izraele dějinami. Odpověď je v NZ, u JK.
  9. Konkretisací Boží lásky je církev. Když zklame církev, pak zůstává otázka: V čem nás miluje Bůh.
  10. Job je v každém z nás.
    1. Utrpení doléhá i na nás.
    2. Pochybující otázky. Vyvěrají i z našeho srdce. Je opravdu Bůh, který pomáhá a neháže nás přes palubu na pospas slepému osudu?
  11. Čert vem rádo by zbožné těšitele i s jejich zbožnými žvásty.
  12. Job je i kolem nás. S utrpením i s pochybnostmi.
Umělá aktivita.
  1. Vhodná činorodost ve stresech, depresích a životních náporech.
  2. Lepší něco než nic. Raději dělat cokoliv, i jen tak, než dřepět, brečet a čumět do prázdna nebo do stěny. Pokud se najde smysluplná činnost, je to o pořádný stupínek lepší.
  3. Job si šel lehnout na smetiště do popela mimo jiné proto, aby hojil své boláky.
  4. Podstata Jobova přístupu: neklesal na mysli. Aktivně rozmlouval s přáteli. Ti mu ale předtím dali 7 dní času na to, aby se usebral a psychicky zvetil. Mezi tím si neodskočili domů, ale seděli tam na smetišti s ním a plakali.
Utrpení.
  1. Ve světě.
  2. Kolem nás.
  3. Při nás.
Věčné otázky.
  1. Bůh to na tebe dopustil.
  2. Bůh tě trestá. Jsi hříšník. Zatvrzelý. Ani to nepřiznáš. Pofiderní potěšovatelé. Přátelé. Dokonce zbožní a věřící. Čert vem takové těšitele. Job. Sevření srdce. Zápas.
  3. Takové otázky už dnes téměř nikoho v církvi nezajímají. Pryč s lidmi s těžkostmi. Je jim jistě lépe ve specializovaných zařízeních např. v diakonii nežli ve sboru.
    Hádej: Kdy se naposledy církev zajímala o to, kolik lidí s různým postižením navštěvuje nedělní bohoslužby a biblické hodiny?
Velmi statečný.
  1. Vysoké ocenění postoje vážně nemocného, trpícího.
    1. Výraz úcty a vážnosti.
    2. Slovní fráze.
  2. Mírné, lehké, ale úplné otřepání se a setřepání jakéhokoli pocitu nějaké větší a výraznější pomoci. Přece je velmi statečný a dobře to snáší a zvládá. Tak co by kdo po nás mohl chtít víc?
Víra. Civilní vyjádření víry.
Víra trpícího Joba. Neklesá na mysli. Jedinečná pomoc v dané konkretní chvíli, když jinde není naděje a šance.
Víra v Boha, v JK.
Jan 3,16. Boží láska. V čem je Boží láska. JK se něčeho kvůli nám vzdal. Oběť na kříži. Udělat pro druhého něco. Bůh se k nám neobrátil zády.
Vrabec v hrsti je lepší než holub na střeše.
Trpiteli, trpiči, buď spokojen s tím, co máš, nepokukuj příliš vysoko.
Vyhrát.
  1. Roztomilá vyjádření důvěry jsou také výhrou.
  2. Zachovej si pozitivní myšlení a zvítězíš.
  3. Když zvítězíš sám nad sebou, tak jsi vyhrál ten největší zápas. Tak proč by ses trápil, když prohraješ nějaké menší bitvy? Hlavně mysli na to, aby ses dostal do KB.
  4. Nic si nedělej z toho, že jsi chudý a nevýznamný. Až budeš s bohatými a silnými v KB, budou přetvořeni. Budou lepší než jsou zde na zemi.
Zajíc v pytli.
Někdo má před očima pořád jen ten pytel, jiný se soustředí k tomu zajíci. Lepší něco nejistého než vůbec nic. Církev je obvykle na straně rafinovaně dávajícího a ne na straně ošuleného dostávajícího. Ať je spokojen s almužnou, i když jde třeba o podfuk. Nemá na to, aby si mohl dovolit vybírat, stěžovat nebo odmítat. Ať je vděčný a pokorný a ne pyšný.
Závaží.
  1. příklad, proč PB dopouští a působí na některé lidi těžkosti a bolesti utrpení. Jsou hodiny, které nejdou, pokud nemají závaží. Jiné hodiny fungují i bez závaží, jsou jinak konstruovány. Proto někteří lidé potřebují, aby je PB navštívil nějakým zatížením pro život, nějakým přídavkem k životu, aby mohli žít a jít životem.
  2. Když to na začátku třetího křesťanského tisíciletí slyšel jeden velmi postižený z úst svého těšitele, který takto potěšoval na základě jednoho misijního letáčku, měl chuť nakopat svému těšiteli p… Neudělal to proto, že se nemohl (pro své postižení nebyl schopen) zvednout ze svého lůžka.
Zlo ve světě.
  1. Osvětim. Čtyři miliony Židů přišlo o život pouze v tomto koncentračním táboře. Nemoci. Rakovina. Války. Hlad. Azylanti. Násilí v různé podobě. Absurdní zlo. Lze se setkat takřka s nevyčerpatelným množstvím forem zla ve světě i u lidí.
  2. Víra mnohých se láme tváři v tvář zlu a jeho démonskému působení ve světě, při lidech, při člověku.
Zoufalé poznání a rozpoznání lidí.
Když přijde utrpení, člověk zůstane zoufale a žalostně sám. V hlavě i v srdci víří všelijaké myšlenky: Bůh nemůže pomoci. Job to prožil. Job je v nás, v každém z nás, aspoň tu a tam či někdy. Všelidské otázky v každé době. Opuštěnost člověka. Vykořeněnost člověka.
Žalmy.
  1. Štěstí zbožného. Boží požehnání. Slunné dny. Boží vedení. Požehnání: bohatý, zdravý.
  2. Nářky. Výkřiky. Otázky. Pochybnosti. Zbožnému se daří zle. Bezbožník se má dobře a je zdravý.
Žena Joba.
Proti opoře v Bohu.Vyčítá manželovi, že stále ještě věří. Co ale nabízí, co jí pak zůstává?
  1. Zlořeč Bohu. Zbav se této opory.
  2. Umři. Sebevražda.
  3. Zbude nanejvýš lidská láska. Ale právě ta u Jobovy ženy selhala.

Předchozí kapitola

Následující kapitola


náhled fotografie kostela v Jablůnce

Kostel ČCE v Jablůnce


miroslav.janeba@email.cz
pocitadlo.netway.cz