Notice: Undefined variable: uvodemactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 76

Notice: Undefined variable: knihyactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 77

Notice: Undefined variable: dejepravaactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 79

Notice: Undefined variable: kazaniactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 80

Notice: Undefined variable: sboractive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 81

Notice: Undefined variable: mapaactive in /www/sites/0/site400/public_html/index.php on line 84
Nesebrané spisy M. Janeby — Různé

Přeskoč menu a přejdi přímo na text

Nesebrané spisy M. Janeby – Různé


Úvodem Knihy Různé Kázání Sbor Mapa webu


Různé


Jak vidím svou církev
Farářský kurz, Praha, únor 98.
Přepsáno z magnetofonového záznamu. Neupravováno.

Kapitola I. – Moje církev.

Nejprve osobní poznámky. Do církve jsem se narodil, v ní jsem vyrůstal, žiji v ní a pracuji v ní. Když jsem se připravoval na farářskou práci, měl jsem před očima ideál církve bez vady a kazu, kde se všichni budou řídit božím slovem, kde si lidé budou pomáhat, houfy laiků se budou hrnout do práce a farář bude dělat odborného kvalifikovaného teologického a organizačního poradce. Ale ideály mládí, s nimiž člověk vstupuje do života, se obvykle dost rychle ukáží příliš idealistickými tváři v tvář běžné každodenní realitě. Ale věrný křesťan přece, i když ztratí iluze, nemusí ještě ztratit víru, naději a lásku.

Tak opět ve výběru, vněkolika bodech, bych vám pověděl něco pěkného o své církvi. Doufám, že budu říkat věci vám notoricky známé, a proto to okořením citátem: "Jednostejných věcí připomínati vám, mně se nestýsče". Tak tedy:

  1. Je to mé osobní poznání a rozhodnutí být v církvi, která vědomě navazuje na celkovou křesťanskou tradici, zvláště reformační.
  2. Církev zvládala a zvládá nápory zvenčí. Má vnitřní fondy vydržet.
  3. V církvi se projevovaly a projevují krize a krizové příznaky, ale církev má schopnost regenerace.
  4. V církvi jsou obětaví lidé. Faráři i laici. Kdybych mluvil k laikům, tak bych asi zdůraznil, že laici svou obětavost projevují ve svém volném čase, zatím co faráři jsou zaměstnanci. Ale budu si všímat farářů, které mám před sebou. Především ta obětavost se projevovala a projevuje stále, nejen u farářů v každotýdenní práci, ale i u jejich manželek, manželů a celá rodina vlastně pomáhá v tomto směru. To, že církev se drží tak, jak se drží, je v nemalé míře zásluhou farářů a jejich rodin. A přitom farář je odborně vzdělaný, kvalifikovaný pracovník. Každý farář v něčem vyniká. Je svým způsobem osobností. Trochu škoda, že tyto skutečnosti rozpoznávají spíše lidé mimo oblast církve, nežli nejbližší v církvi.
  5. Bibličnost je krásným rysem naší církve.
  6. Rovněž i sborovost a společenství.
  7. Diaspora, rozptýlenost a menšinovost církve. Schopnost vydržet.
  8. U osmého bodu se zdržím trochu déle. To je: Výkonnost, pracovitost a píle v několika oblastech - především faráři.
    1. Já vím, že naše církev, ač nevelká, je velmi rozmanitá, a proto se pokusím o jakýsi zidealizovaný průměr farářské výkonnosti. Je potřebí počítat v rozpětí jednoho celého roku. Tedy je to 60 nedělních a svátečních kázání, originálních proslovů. Vím, že něco se použije v kazatelských stanicích i vícekrát. Ale pak je to přibližně 30 biblických hodin, 30 druhých částí do biblických hodin, po případě nějaké přednášky v tom, 30 kázání pohřebních, svatebních a u křtů - 150 dohromady. Snížíme to, aby se nám to lépe počítalo, na 120. Na tři dny to vychází jeden originální projev. A úroveň ve většině případů bývá dobrá nebo velmi dobrá. Takže to je velká výkonnost vedle práce další, jako je práce s dětmi, mládeží, pastorace, administrativa, chůze po střechách a podobně.
    2. Druhou oblastí je organizace církevní. Pochopitelně plným právem kritizujeme, když shledáme něco, co se nám nelíbí. Ale lidé z mimocírkevní oblasti nás upozorňují, že je to obdivuhodné, co dokáže církev zvládnout s malým počtem placených pracovníků a s malým objemem financí.
    3. A konečně za třetí, řekl bych: přínos do kulturního pokladu národa českého - překlad bible, zpěvník, agenda, teologická produkce, literární produkce a podobně.
  9. Odezva církve u veřejnosti. Je pravda, že kredit církve ve společnosti permanentně klesá a bude klesat. Ale naše církev má stále vážnost a respekt nepoměrně větší, než by odpovídalo nevelké členské základně.
  10. Rovněž to platí i ve vztahu k cizině. Naše církev je více známa i svou teologií a celkově, než by odpovídalo malému počtu členů.
  11. A ještě bod11: Vnitřní demokracie, výměna názorů. V církvi je situace taková, že je možno nesouhlasit, je možno také i povědět svůj vlastní názor. A přitom je situace taková, že jsou hranice určité, kam se většinou nejde, tedy čestnosti, ohleduplnosti, že se nevrazí kudla do zad a pod.

Když jste toto vše ode mne slyšeli, tak jistě chápete, že když zánedlouho povím i některé kritické připomínky, že jim máte rozumět jako mému přínosu k tomu, aby se církev co nejvíce blížila svému ideálu bez vady a kazu. A zároveň mé připomínky budete chápat, víte, že je tak máte chápat, jako výraz mé lásky k církvi. Protože když mám někoho rád, tak mám odvahu mu také říci i některé věci nepříjemné. Když je nám někdo lhostejný, tak necháme třeba slepce vedle sebe, aby vrazil do kandelábru a rozbil si hlavu.

Nu a ty vady církve ovšem nejsou vždycky jen malé, že by nějaká drobná kosmetická úprava mohla všecko zaretušovat. Jsou přece i nemoci vážné a zlé. Některé se dají vyléčit, s jinými je třeba se ovšem naučit žít.

Předchozí kapitola

Následující kapitola


náhled fotografie kostela v Jablůnce

Kostel ČCE v Jablůnce


miroslav.janeba@email.cz
pocitadlo.netway.cz